V tomto roce slaví naše MO 100 let od svého založení.

Vážené kolegyně rybářky, vážení kolegové rybáři.

Píše se rok 1919, 29. listopadu. Stříbropěnná Vltava hučí týnskými jezy a netuší, že v této době je položen základní kámen pro  budoucího patrona a ochránce . Tento den založilo 28 pánů z Vltavotýnska „RYBÁŘSKÝ SPOLEK".  Prvním předsedou rybářského spolku byl jednohlasně zvolen Emanuel Hájek. Spolek si dal do vínku to, že bude pečovat o rybí čeládku a všechno živé co naše řeka od jezu na NOVÉM, až po jez v PURKARCI spojuje. Tehdy si spolek rybářů pronajal tento úsek řeky od OSMI vlastníků. Znamená to, že od roku 1920 je datován první rybářský lístek sportovního rybáře na Vltavotýnsku. Cena rybářského lístku byla stanovena na 15,- Kčs. V prvních letech měl rybářský lístek platnost JEDEN ROK OD DATA ZAKOUPENÍ. První prodej rybářských lístků prováděl pan Bilič v drogerii na Horním Brašově. ( Tato drogerie se dochovala, až do dnešních dob ) Držitel rybářského lístku mohl lovit ryby na tři udice a dále měl možnost za další příplatek lov do vrší a to za dvě vrše s příplatkem 25,- Kčs ................... Vedoucí zástupci rybářského spolku , předseda, hospodář a jednatel požívali jedné velké výsady - neboť pouze oni mohli chytat  Z LODĚ   od Rybičků jezu po ŽELEZNÝ MOST. Rovněž  MLYNÁŘI  majíc živnost na řece Vltavě a s ohledem, že pečují o vodu, bylo jim uděleno rybářské právo s možností chytání ryb na udici a lov do SLUP zdarma. Lov do  SLUP směli mlynáři provozovat pouze od 04,00 hod do 21,00 hodin. Nad tímto lovem prováděl rybářský spolek přísné kontroly.

Již v prvních letech rybářského spolku bylo schváleno nasazování ryb do pronajatého rybářského revíru. Z pamětí je dochováno, že při prvním nasazení bylo do Vltavy vpuštěno 35 000 živých jiker candáta, 20 000 okouní násady, 500 kg kapřího dorostu a 100 kg lína. Po té však rybářský spolek zjistil, že nákup rybích násad je velmi drahá záležitost a z tohoto důvodu si pronajal dva rybníky v obci Koloděje nad Lužnicí a jeden u statku v Čihovicích. Tímto byl položen základní kámen v pěstování rybích násad pro potřeby rybářského revíru na Vltavě v rybnících. 

V roce 1923 zakoupil rybářský spolek lovnou síť a započal s odlovy na svěřeném úseku Vltavy a hlavně v „NÁHONECH“. Ulovené ryby poté prodával a za vytěžené peníze prováděl další nasazování rybího dorostu do revíru. V tomto roce již čítá rybářský spolek 85 členů. Na valné hromadě bylo dohodnuto, že pro zvlášť chudé budou rybářské lístky vydávány zdarma. Dále bylo na této valné hromadě oznámeno, že revír se rozšiřuje o část Lužnice a to od soutoku až po jez Červený Mlýn.

V roce 1924  odstoupil (resignoval) z funkce předsedy rybářského spolku pan Emanuel Hájek. Poté byl za předsedu zvolen pan Václav Svoboda. V tomto roce byl zakoupen první spolkový rybník od pana BARGRA za dvě selata a toho roku byl rybník i sloven.

Rok 1925 byl velmi smutným rokem pro Vltavotýnský spolek rybářů, nebylo pamětníka aby  pamatoval tak velkou pohromu pro řeku Vltavu. Po celé dny se řeka změnila v pohřebiště našich krásných a milovaných ryb. I ostří a drsní voraři stáli na břehu a slzy jim zkrápěly tvář. Zkušeností jak řešit tuto situaci bylo velmi málo. Z tohoto důvodu začal Vltavotýnský rybářský spolek navštěvovat  rybářské spolky za účelem získání zkušeností a jiné spolupráce. Počali se rovněž užívati vrše na náhonech pro potřebu rybářského spolku při odchytu úhořů, 1 kg úhořů byl prodáván za 10,- Kčs.

V následujícím roce se rybářský revír  rozšířil o rybolov Neznašovký. Tato voda byla pronajmuta na 6 roků za 700,- Kčs a 150 kg ryb. V tomto roce byla provedena změna ceny ročního rybářského lístku na částku 26,50 Kčs.

Rok 1927 začíná nezdarem - neznámý pachatel  vypustil a slovil rybník u Ovčína. Škoda činila 2 500,- Kčs. V předjarních měsících byly nové volby a byl znovu po dvou letech zvolen za předsedu  spolku pan Emanuel Hájek. Další mezník v rybářském spolku v ochraně a hájení ryb byl položen rovněž v roce 1927, kdy bylo usneseno, že rybolov bude prováděn až od 15. června s platností pro všechny budoucí léta. V tomto roce získal vltavotýnský spolek velkého příznivce pana radu TEJČKA z Českých Budějovic, který dobře radí a má velké zkušenosti s rybářstvím.

Nastal rok 1929 a s tím spojené velké oslavy 10 výročí založení rybářského spolku v Týně nad Vltavou. Hlavní oslavou byl výlet k Jelenu vedle samoty u Bočků. Program zahrnoval rybolov o ceny ( salám, likér, med a cigarety) dále po celou dobu vyhrávala hudba při táborovém ohni. Tato zábava končila v pozdních nočních hodinách.

V následujících letech se velmi počalo rozmáhat pytláctví a proto výbor koná časté noční kontroly. Pytláctví se nejvíce provádí odchytem ryb do vrší. Za toto ukládá výbor pokuty, až do výše 10,- Kčs, odevzdání rybářského lístku a nebo u členů spolku jeho vyloučení. V závažných případech byl pytlák vsazen i do vězení.

 V roce 1934 byl do čela rybářského spolku zvolen pan Josef  DUFEK.

Jmění rybářského spolku činí dle informace na valné hromadě 12 041,- Kčs. Dále bylo schváleno natištění sportovních rybářských řádů a prodej rybářských lístků pro letní hosty. V otázce zábavy pro členy spolku byl dohodnut výlet na  „BŘEHY“ Potřebné  propriety dodají členové výboru a vlastně o celý výlet se starali všichni členové výboru, tak například:

- strouhanou housku dodá zdarma pokladní pan Bilič

- dvacet příborů zapůjčí pan Novotný

- veškeré přípravy ku smažení obstarají další členové výboru

NO PROSTĚ PŘI VÝLETĚ BUDOU ČINNÍ VŠICHNI ČLENOVÉ VÝBORU

Cena vstupného 1,50 Kčs  - Vojsko 1,- Kčs

Hrubý příjem z výletu byl 1 031,- Kčs

V době hájení jsou četnictvem chyceni pytláci - soud určil 24 hodin vězení nepodmínečně.

V roce 1937 je povinnost každého rybáře zapisovat chycené úlovky na kartu.

První vývěsná skříňka pro informaci členstva byla zhotovena v roce 1938. Na vánoce se členům rybářského spolku prodává kapr v ceně 9,- Kčs za 1 kg.

V měsíci únoru roku 1940 postihla  spolek největší katastrofa v historii. Odchod ledů zničil práci mnoha let a naše povodí bylo během několika hodin bez ryb. Ryby byly rozdrceny ledem a ty ostatní rozdrásány o kamenité dno. Smutné podívání bylo na naši řeku. Mnoho let nám bude trvat než vrátíme množství ryb  na stav který byl před odchodem ledů.

Rok 1941 byl dalším mezníkem ve vývoji sportovního rybářství. Rybářské lístky vydávaly Městské a obecní úřady. Byl povolen rybolov mládeže do 14 let za doprovodu a dozoru rodičů na jeden prut. Zemské orgány zpřísnily postih za pytláctví a to pokutou až do 4 000,- Kčs, a nebo vězením. V tuto dobu pytláctví zaznamenalo velký rozmach, pytlačilo se hlavně z důvodu velké nouze a hladu . Celá naše vlast se nacházela pod diktaturou Fašismu. Český národ prožíval nejhorší útlak od doby vzniku samostatného státu. Rovněž v tomto roce došlo k stanovení zákonné lovné délky u ŠTIKY a to  od oka k ocasu na míru 40 cm.

V poválečném roce 1945 vyhlásil Zemský svaz  CELOSTÁTNÍ AKCI NA ZARYBNĚNÍ všech rybářských revírů. V Tuto dobu se již přeměnil název RYBÁŘSKÉHO SPOLKU na  MO Zemského rybářského svazu v Týně nad Vltavou.

V roce 1946 pořádá MO Týn nad Vltavou první přátelský večírek s hudbou i pro širokou veřejnost. Tímto se datuje první ples v historii Týnských rybářů. Další mezník v příjímání členů byl učiněn tím, že v listopadu roku 1946 byl za člena rybářské organizace přijat pan Václav Srnec. Teprve budoucnost plně ukázala jak platným členem se pan SRNEC stal . Pan Srnec se nesmazatelně zapsal do povědomí všech Vltavotýnských rybářů a všech organizačních rybářských složek působících nad rámec Jihočeského kraje.

Již v následujícím roce byl ustanoven RYBÁŘSKOU STRÁŽÍ se zkušební dobou na jeden rok s roční odměnou 100,- Kčs.

Od roku 1947 byla schválena pracovní povinnost pro všechny členy rybářských organizací. Bylo určeno na každého člena odpracovat 3 hodiny pro potřebu organizace, a nebo zaplatit 20,- Kčs. V této době se začalo opravovat několik rybníků které organizace obhospodařuje. Pracovní aktivita celé členské základny byla přímo příkladná.

V roce 1954 12.12. byl jako prvním ČESTNÝM PŘEDSEDOU v historii zvolen pan JOSEF  DUFEK. Od této doby začal s předsedováním pan VÁCLAV  SRNEC a jak dlouho trvalo jeho kralování v čele Vltavotýnské rybářské organizace se dozvíte v závěru tohoto SLAVNOSTNÍHO PROJEVU.

V letech 1956 až 1961 bylo prováděno intenzivní zarybnění  celého svěřeného revíru Vltava 21. Bylo nasazeno velké množství ryb, např. 150 000 ks štičího plůdku, 3 800 ks násadového kapra. Ryby byly dodávány z vlastní produkce a ze státních zdrojů Rybníkářství Hluboká n. Vlt., Štičí líheň Tábor a z prostředků Jihočeského rybářského svazu.

V roce 1970 navrhl výbor MO Týn nad Vltavou na vyznamenání pana Srnce, Stacha a Houšku za dlouholetou a významnou činnost pro blaho sportovního rybářství. V této době již organizace disponovala poměrně slušnou finanční hotovostí a to částkou 77 000,- Kč. Stav členské základny činil 378 členů.

V následujícím roce začala stavba rybníka u LIŠKŮ na tomto rybníku bylo odpracováno mnoho brigádnických hodin našich poctivých členů v čele s panem Michalcem, Suchanem, Srncem, Duškem a dalšími členy výboru a organizace.

V roce 1976 byl zpracován projekt na stavbu rybníka FIŠERÁK a v tomto roce začala jeho stavba. Na tomto rybníku se plně podílel na organizaci stavby pan MICHALEC, který v té době zastával funkci hospodáře MO, dále příkladně organizoval stavbu pan Dušek, který plnil v MO funkci rybničního referenta. V tomto roce bylo vydáno 218 ročních povolenek k rybolovu a na jednu vydanou povolenku  bylo v průměru uloveno 12 kg ryb. Rovněž byla vyhlášena soutěž o ulovení největší ryby na udici. Tuto soutěž vyhrál pan Václav Michalec, je škoda, že se nedochovala jaká ryba byla ulovena a v jaké hmotnosti.

Od roku 1982 až do roku 1984 bylo zaznamenáno velké množství otrav ryb. Toto bylo zapříčiněno velkým rozmachem průmyslu a zemědělství. V této době došlo k otravě potoků PALEČEK, kde otravu zavinilo JZD Březí, byl zcela vytráven BŘEHOVSKÝ potok únikem silážních produktů JZD Dobšice. Dále byla značná otrava ryb na Vltavě v Týně nad Vltavou. Tuto otravu způsobila místní vojenská posádka. za tyto otravy byly uděleny velké peněžité pokuty a další sankce.

V těchto letech měla MO Týně nad Vltavou již více jak 17 rybníků a byla z části schopná zajistit násadu plánu vysazování ryb do revíru Vltava 21. Tyto rybníky představovaly velké množství práce při údržbě a lovení. Aktivita členské základny byla již pouze u jednotlivců a funkcionářů MO, Ostatní jak se říká se vezli. Z tohoto důvodu přijal výbor usnesení s tím, že kdo neměl odpracovanou a nebo zaplacenou brigádu nedostal vydanou povolenku na další rok.

V roce 1991 byla dokončena vyrovnávací hráz Kořensko a přehrada Hněvkovice. Po 71 letech došlo ke změně rybářského revíru Vltavotýnských rybářů. Nový revír byl určen se souhlasem MO přehrada Hněvkovice a spoluprovozovatel rybářského revíru byla určena MO Hluboká n.Vlt. Od těchto dob byla Vltava v našem krásném Vltavotýnském úseku svázána nesnesitelnými pouty. Největší ztráta a kouzlo Vltavy bylo zcela dokonáno zatopením a rozbořením třech Týnských jezů. Navždy byla umlčena píseň zpívajících jezů které provázely Týn nad Vltavou staletí Již nikdy neuslyšíme píseň stříbropěnné Vltavy valící se  přes Vltavotýnské jezy.

Po roce 1990 došlo k velkým změnám i v naší MO. V restitucích jsme odevzdali  několik rybníků původním majitelům. U pronajatých rybníků musíme platit nájemné vlastníkům, což nejsou malé částky.

V rekapitulaci  činnosti 80 let trvání organizace Vltavotýnských rybářů nešlo určitě vystihnout všechny důležité činnosti a momenty, nešlo poděkovat jmenovitě všem členům kteří se o rozkvět naší Vltavotýnské organizace zasloužili. Je velkou škodou, že od roku 1954 nebyla provedena archivace důležitých dokumentů takřka, až do dnešní doby. pokud jsem zapomněl někomu poděkovat, tak jsme na vás nezapomněli. Z tohoto důvodu chci jménem celé naší organizace poděkovat těm kteří se o rozkvět zasloužili v celé té dlouhé 80leté práci o rozkvět naší krásné Vltavotýnské rybářské organizaci.

V roce 1995 jsme opět po dlouhém boji dostali nazpět náš úsek Vltavy. Opět rybářský revír Vltavotýnských rybářů je v našem krásném a milovaném Týně nad Vltavou, ale ne pod známým názvem Vltava 21, ale pouze pod názvem Vltava 20. Tento rybářský revír je od vyrovnávacího tělesa Kořensko po přehradu Hněvkovice. Od roku 1999 byl přičleněn k našemu revíru úsek Lužnice 1 od soutoku po jez na Červeném Mlýně. Toto je revír s kterým jdou Týnští rybáři s nadějí do nového tisíciletí s přáním bohatých úlovků pro všechny poctivé a svědomité sportovní rybáře.

V roce 1999 den 13. února bude zaznamenán do historie Týnských rybářů tučným písmen. Po 45 letech ukončil činnost ve funkci předsedy pan Václav Srnec. na důkaz poděkování za dlouholetou práci pro rozkvět celého sportovního rybářství a pro rozkvět vltavotýnské rybářské organizace byl zvolen druhým čestným předsedou za 80leté trvání rybářské organizace. V tento den ukončili svoji práci dlouholetí členové výboru pan Rudolf Dušek, Václav Michalec, Karel Dvořák. Všem Těmto pánům děkujeme za vše co pro rozkvět Vltavotýnské rybářské organizace udělali. Všichni tito pánové budou dnes vyznamenáni nejvyšším svazovým rybářským vyznamenáním. V den 13.února byl zvolen nový výbor MO v Týně nad Vltavou s novými tvářemi a s novými ideály udělat vše pro rozkvět naší krásné rybářské organizace. Do čela byl zvolen za předsedu pan Jaroslav Švehla, místopředsedou a jednatelem pan Václav Brůžek, hospodářem pan Karel Starý, ekonomem pan Miroslav Čihák, pokladníkem pan Josef Suchan, rybničním referentem pan Eduard Buneš, pstruhovým referentem pan Ladislav Buneš, vedoucím rybářské stráže pan Drahomír Řáda, čistotářem vod pan Mgr. Miroslav Suchan, kulturní referent pan Jan Humhej, správce klubovny pan Josef Vančata, vedoucí přestupkové komise pan Ladislav Pixa, referent pro práci s mládeží pan František Kobera, dále členové výboru pan Karel Trávníček a JUDr. Petr Pavlásek. Předsedou dozorčí komise byl zvolen pan Václav Kališ a členové dozorčí komise pan Václav Fúrst a Karel Koubek.

Všichni tito členové slibují celé naší členské základně, že budou plně strážit odkaz našich dědů pradědů v cechu rybářském, že budou svoji prací přispívat k rozkvětu naší krásné a milované Vltavotýnské rybářské organizaci.

S přáním mnoho pevného zdraví, mnoho krásných zážitků u vody a bohaté úlovky přejí Vám všem  členové výboru.    

S pozdravem Petrův zdar!